- celkem 20b
- čas – 40 min.
Uzavřené otázky jsou všechny správné.
-
Co vyjadřuje cenová elasticita poptávky a proč závisí mimo jiné na faktoru času?
- Ochota spotřebitele reagovat na změnu ceny
- potřeba času pro informovaní, lidé mohou lépe reagovat na změnu ceny v delším období; čím je elastičtější, tím lépe se z trhu "utíká" na jiný trh, lépe se hledá substitut
-
Pokud vzroste cena substitutu, pak
- Poptávané množství zkoumaněho produkru vzroste
- Poptávané množství zkoumaného produktu klesne
- Poptávka po zkoumaném produktu vzroste
- Poptávka po zkoumaném produktu klesne
-
Čím je způsoben klesající průběh agregátní poptávky?
- Substitučním a důchodovým efektem
- Efektem reálných peněžních zůstatků
- Peněžními iluzemi
- Efektem vytěsňování
-
Hrubý domácí produkt můžeme mimo jiné vyčíslit jako sumu
- Tržeb firem majících na území daného státu sídlo
- Nákladů firem majících na území daného státu sídlo
- Přidané hodnoty firem majících na území daného státu sídlo
- Zisků firem majících na území daného státu sídlo
-
Uveďte matematický vztah mezi mezním sklonem ke spotřebě a k úsporám a vysvětlete, co oba ukazatale vyjadřují.
- mezní sklon k úsporám (MPS) – makroekonomický koeficient, který udává o kolik se zvýší úspory (S) při zvýšení disponibilního důchodu (YD) o jednu korunu
-
- mezní sklon ke spotřebě (MPC) – makroekonomický koeficient, který udává o kolik se zvýší spotřební výdaje (C) při zvýšení disponibilního důchodu (YD) o jednu korunu
-
-
Zakreslete výchozí rovnováhu na trhu peněz a znázorněte do grafu změnu, která nastane při krytí nově vzniklého rozpočového schodku půjčkami od občanů státu.
- Rovnováha na trhu peněz – vyrovnání poptávky po penězích s nabídkou peněz, která nastává při rovnovážné úrokové míře na trhu.
-
Které z následujících opatření vlády by vedlo ke zvýšení nabídky práce?
- Zvýšení minimální mzdy
- Snížení minimální mzdy
- Financování nových rekvalifikačních programů pro nezaměstnané
- Více dotací a investičních pobídek pro firmy
-
Vysvětlete pojmy nákladový a poptávkový inflační impuls, a pokud nezpůsobují inflaci automaticky, uveďte opatření centrální banky, po kterém by inflace nastala
-
Poptávková inflace – Poptávkový inflační impulz vychází ze zvýšení některé složky agregátních výdajů. Může jít o zvýšení spotřeby, investic, státních výdajů nebo i čistého exportu.
-
Inflační impulz sám o sobě k inflaci nestačí. Podmínkou inflace je růst peněžní zásoby. Když centrální banka reaguje na poptávkový impulz zvyšováním peněžní zásoby, říkáme, že jej akomoduje – vychází mu vstříc.
-
Centrální banka drží v ruce "klíč" k inflaci. Tímto "klíčem" je růst peněžní zásoby.
-
Nebo také sníží reálné úrokové sazby
-
Akomodování vládních výdajů centrální bankou může někdy přerůst v hyperinflaci.
-
Nákladová inflace – Nákladová inflace se liší od poptávkové inflace tím, že jejími impulzy jsou nákladové šoky. Impulzem této inflace je zvýšení nákladů. (mzdové náklady, suroviny – ropa) Nákladový šok sám o sobě ještě není schopen vyvolat inflaci.
-
Centrální banka se rozhodne akomodovat mzdový šok zvýšením peněžní zásoby a tím se rozběhne inflace.
-
-
Fáze expanze podle monetárních teorií může být způsobena
- Náhlým růstem výrobních nákladů
- Náhlým poklesem výrobních nákladů
- Zvýšením peněžní zásoby
- Snížením peněžní zásoby
-
Kdy a proč dochází ke snižování spotřebních a investičních výdajů na úkor vládních výdajů?
- (KDY) když stát financuje deficit státního rozpočtu
- Deficit vzniká když rostou vládní výdaje a zároveň nerostou příjmy, čili stát nezvyšuje sazby daně – vzniká schodek a vláda jej kryje půjčkami nebo zýšením daní.
- (PROČ) Když se vláda poptává po penězích, roste na trhu peněz poptávka, tím roste rovnovážná úroková míra.
- Když jsou vyšší úrokové sazby z úvěrů i z vkladů, je to nevýhodné/nepříznivé pro spotřebu a investice. Jednak si lidé tolik nepůjčují na spotřebu a investice, aby nemuseli platit vysoké úroky z úvěrů a na druhou stranu si lidé tolik nevybírají peníze z vkladových účtů na spotřebu a investice, aby nepřišli o vysoké úroky z vkladu. Tedy z tohoto důvodu vládní výdaje rostou a spotřební a investiční výdaje klesají - jsou vytěsněny rostoucími vládními výdaji.
-
Vysvětlete pojem adaptivní očekávání a v případě zvyšování cenové hladiny ve státě uveďte, ve kterém okamžiku lidé s těmito očekáváními navyšují své cenové požadavky
- Adaptivní očekávání jsou v ekonomii očekávání toho, co se stane v budoucnosti, na základě minulých zkušeností. Například pokud byla v minulosti vyšší než očekávaná inflace, lidé to promítnou do svých budoucích očekávání.
- Kdy chtějí zaměstnanci vyšší mzdy/renty? Tehdy, když zjistí, že se zvýšiliy ceny všeho ostatního. Když domácnost zjistí, že se jim zvyšují výdaje. Tedy v okamžiku, kdy si to subjekt uvědomí/zjistí to, ne v předstihu.
-
Pokud vzroste hodnota finančního účtu v rámci platební bilance, pak
- Domácí měna posílí a následně bude narůstat hodnota vývozu
- Domácí měna posílí a následně bude narůstat hodnota dovozu
- Domácí měna oslabí a následně bude narůstat hodnota vývozu
- Domácí měna oslabí a následně bude narůstat hodnota dovozu
- Příklad: Zahraniční subjekt nám poskytne kapitál – koupí domácí/vládní dluhopisy. K tomu potřebuje CZK, tedy smění př. EUR za CZK – bude se po korunách poptávat – koruna tedy posílí - apreciuje. Ale tato silná koruna je výhodná pro dovoz a nevýhodná pro vývoz. Když koruna posiluje vůči euru, tzn, že kurz byl dříve 25 CZK za 1 EUR, nyní bude 23 CZK za 1 EUR. Zahraniční dovozce, když bude chtít něco nakoupit v zahraničí, tak potřebuje získat euro. Za každé euro nyní vydá 23 CZK a dříve vydal za každé euro 25 CZK, tudíž se mu dovážené zboží zlevní v korunách. Naopak vývozce inkasuje platbu v eurech – prodává v zahraničí a smění si je doma za koruny, za každé euro získá 23 CZK, dříve získal 25 CZK – nyní je to pro něj nevýhodné. Tudíž je tato skutečnost výhodná pro dovoz.
